IMG

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Dění v obci > Zajímavosti > Historie

Historie obce Kratonohy

 

První písemné zmínky o vsi Kratonohy:

1316 – Cratonoch, 1321 – Cratonoh, 1352 – Krathonoh, 1369 – Cratonoh, 1386 – Crathonoh, 1409 – Kratonozie, 1498 – Kratonohy

Jméno vsi je odvozenood ironické přezdívky (posměšného označení) některých lidí ze vsi, kratonožka, kraťnoha. Je to jméno poměrně staré, výskyt tohoto typu jmen u nově vzniklých vesnicse předpokládá v 11. až 12. století.

První písemné zmínky o části Michnovka:

1720 – Michnowitz, 1790 – Michnowitz, Michnanka, 1835 – Michnowka, 1877 – Michňovka.

Před vsí existoval na stejném místě dvůr a ovčín, který se jmenoval Vejrov. Jméno nově založená ves dostala roku 1701 podle majitele Jana Václava Michny z Vacínova.

Kratonohy podle pověsti založil Býd, syn Kouřimského knížete Slavomila na místě, kde se svými lidmi tři dny odpočíval. Z toho lidová etymologie usoudila na název obce – unaveným lidem se krátil krok, přeneseně i nohy. Účelem tohoto etymologického vysvětlení názvu bylo nahrazení původu ironické přezdívky.

Vesnice měla nepřehledné vlastnické vztahy. V letech 1318 – 1323 ves měli v držení Tluček, Bohuněk, Licek, Mikuláš a Sezema z Kratonoh. Ve 14. století pravděpodobně již existovala tvrz, ale nejstarší písemný doklad o tvrzi pochází z 16. století. Ve druhé polovině 14. stol. se jako majitelé připomínají pánové z Častolovic, Licek z Kratonoh a Perchta, dcera Sezemy z Kostomlat. Perchta nějaký majetek věnovala klášteru Sv. Jiří v Praze. V letech 1407 až 1467 se objevují Hroch z Dobřenic a bratři Jiří a Adam Dobřenští. V roce 1447 loupil v Kratonohách Hašek z Valdštejna, patrně byla poškozena tvrz. Z řeky Bystřice byl v Kratonohách zřízen náhon, který zásoboval Třesický rybník – 1452.

V roce 1467 drželi Kratonohy také bratři Jiří a Bavor z Mokrovous. Od konce 15. století až do Bílé hory drželi Kratonohy Dobřenští. Mezi nimi byl také hejtman hradeckého kraje Václav Dobřenský z Dobřenice (zemřel 1608). V 16. stol. vznikl trmalovský dvůr. Dnes po něm zbyl jen místní název Trmálka. V roce 1623 Kratonohy za 20 800 kopmíšeňských koupila Alžběta Vchynská z Vchynicna Chlumci. Statek do roku 1644 měli Kinští, ti však jej pro dluhy odprodali Asterlům z Asterfedu a po nich Bryslové.

Během 17. století zaniká tvrz, již se nevyskytuje v soupise majetku. Ves připadla Bryslům. Barbora, vdova po Františku Bryslovi (zemřel 1692), prodala roku 1701 Kratonohy svému bratrovi Václavu Michnovi z Vacínova. Ten roku 1710 postavil nový kostel a obnovil zaniklou faru. Na místě dvora a ovčína založil ves, po něm nazvanou Michnovka. O vsi je první zmínka v roce 1720, ke vsi patřil ještě dvůr s ovčínem a samota Bílá Hlína. Václav Michna Kratonohy prodal opět Václavu Norbertu Kinskému, svému protivníku ve sporu o prohraný náhon. Někdy poté byl postaven na místě bývalé tvrze zámeček, autorem mohl být G. Santini, alebyl to spíše některý z jeho následovníků.V Kratonohách byl rod lidových básníků Volných. Prvý byl Lukáš Volný (1645 – 1732) po něm byl Václav Volný, jehož životní data se nezachovala. Posledním byl Jiří Volný (1675 – 1745), šafář a vrchní ovčák, který skládal veselé písně. Většina písní byla zničena požárem v roce 1750, ale některé zbylé vydal Hanka v Hradci Králové roku 1822 pod názvem „Jiřího Volného písně veselé“ . Na počátku 18. století byla zřízena farní škola.

Za panství Kinských Kratonohy i se zámkem zůstávaly ve stínu chlumeckého rezidence Karlova koruna a ve druhé polovině 18. století Kratonohy splanuly s chlumeckým panstvím. Od roku 1772 tu jako správce působil despota Matyáš Graulich. Když 24. března 1775 vypuklo selské povstání také v Kratonohách, Graulich uprchl, ale stihl v zahradě uschovat většinu peněz. Po selských bouřích byl zámek opraven a přestavěn. Zámek zůstal ve vlastnictví až do 20. století. Část zámku a zbytky hospodářského dvora byly restituovány.

V roce 1835 je v Kratonohách zmiňována cihelna. V Kratonohách existovala v roce 1841 jedna polygonální stodola. V roce 1877 žilov obci osm židů a jeden evangelík. V obci byl pivovar, vinopalna, ovčín, myslivna a mlýn.

Nová škola byla postavena v letech1870 –78. Před první světovou válkou v ní vyučoval spisovatel Rudolf Medek.

V roce 1900 žilo v obcích farní osady Kratonohy (Kratonohy, Káranice, Michnovka a Obědovice) 1449 katolíků, 5 evangelíků a 10 židů.

Archeologie

Z mladší doby bronzové byly v Kratonohách nalezeny kamenné nástroje.

Roku 1409je záznam o vsi Miličov, Mileč poblíž Kratonoh. Za Michnovku byla považována i dnes neznámá ves Nedabylice s tvrzí, která měla být buď na místě Michnovky nebo při bílavských rybnících na západním svahu Vrší mezi Chudeřicemi a Chýští. Podle posledních výzkumů je lokalizována k rybníku Kocouřík, severovýchodně od Chýště.

Kulturní památky nemovité chráněné a jiné

 

Kratonohy

Č. 634, brána hospodářského dvora, dnes areál dvora- necitlivě upraven. Brána postavena po roce 1720 snad podle návrhu G. Santiniho nebo jeho epigonů.

Č. 635, kostel sv. Jakuba většího, gotického založení, zbarokizovaný v letech 1707 – 1710. Bohatě zdobený interiér s neobvyklým řešením – oltář jako grotta, kazatelna tlama velryby. Oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly. Manželka majitele panství Jana Adama Michny z Vacínova byla Španělka, lze proto předpokládat, že interiér kostela je prací španělských umělců. Jde o jeden z nejpůsobivějších venkovských barokních kostelních interiérů v Čechách.

Fara čp. 48

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1739 u kostela.

Bývalý zámek s nevhodnou novodobou úpravou fasády.

Čp. 3 je příkladem pozitivního vlivu městské architektury.

Čp. 4 je původní roubený dům zcela obezděný.

Čp. 14 s neorenesančními motivy.

Čp. 37, roubený dům s doškovou krytinou poškozený nahrazením sdruženého okna trojdílným moderním oknem.

Michnovka

Dům čp. 3, zděný , z původní zástavby.

Domy čp. 7 a 14, původně roubené, zvýšené o polopatro.

Sloupová zvonička v rozsoše.

Ukřižování, litina, pod křížem kovová plastika.

Zvážit ochranu původního založení celé vesnice.

Poloha obce

Obec Kratonohy ( 234 m n. m.)leží v rovinaté zemědělské krajině jihozápadně od Hradce Králové u silnice I / 11. Michnovka ( 257 m n. m. ) je pod zalesněnými svahy Velké Doroty (291,6 m n. m.).

Charakteristika obce

Kratonohy

Obec leží v rovinaté , zemědělsky využívané oblasti. Na jižním okraji obce probíhá

silnice I / 11. Zemědělskou půdu protíná železniční trať č. 020. Michnovka je od jihu obklopena lesy v pahorkatině.

Severně od Kratonoh protéká řeka Bystřice ve dvou liniích jako stará a regulovaná nová řeka. Rovinatý terén je místy podmáčen. Nížinná část katastru obce je formována řekou, podmáčení se objevuje i v místním názvu Rybníky, Na bahnech a Bahnivka. Dálnice D 11 kopíruje jižní hranici katastruobce Michnovka.

Kratonohy se postupně rozvíjely kolem komunikace mezi zámkem a dvorem a kostelem. Jde o ulicovou kompozici s poměrně širokou komunikací, která se rozšiřuje v západní části, u kostela do jakési návsi. Dominantou obce je kostel sv. Jakuba většího a barokní brána bývalého poplužního dvora. Novou dominantou je vodojem Hydroglobus. V obci je zachována tradiční drobná lidová zástavba – malé statky s hospodářstvím s dochovanými stodolami.

Obec je uspořádaná, pro pěší slouží chodníky. K vybavenosti patří ( vedle prodeje potravin a smíšeného zboží ) také hřiště vč. tenisových kurtů, hřbitov, motorest a čerpací stanice pohonných hmot.

Zemědělská výroba byla v obou částech obce rozhodující, proto obě mají monofunkční areály zemědělského družstva ( negativní urbanistický prvek ).

Rozvoj obce v současných podmínkách předpokládá mírnéomezení zemědělské výroby s tím,že by se měl zabývat i jinou zemědělskou činností, která se nevěnuje jen chovu zvířat. Měly by se důsledně oddělit výrobní zemědělské aktivity a bydlení. Posílit by se měly jiní podnikatelské a obchodní aktivity při zachování současného charakteru obce.

Nová výstavba by měla navázat na současné pozitivní urbanistické hodnoty obce. Pro existující i budoucí zástavbu je třeba řešit technickou infrastrukturu ( neexistence splaškové kanalizace, ohrožení zdrojů pitné vody apod. ).

Michnovka

Má obdobnou ulicovou kompozici jako Kratonohy s tím že domy na severní straně jsou typově téměř shodné. Jde o menší osadu, opřenou na jihu o zalesněný chlum. U zástavby je starší kravín. Oboustranné chodníky a uspořádání dávají Michnovce v podstatě dobrou vizitku, kterou doplňuje dřevěná zvonička. K záporným stránkám patří úplná absence občanské vybavenosti – ta je zajišťována v Kratonohách.